Online reportáž z Hastings

Jak jistě víte, někteří z osmých tříd jsme se vydali na studijní cestu do Velké Británie, konkrétně do města Hastings na pobřeží jižní Anglie, hrabství Sussex. Podívejte se, jak se nám v Hastings daří.

6. 12. Už o půl jedné stojí před školou autobus a my nedočkaví žáci se svými rodiči. Vyprovodit nás přišel také pan ředitel a paní zástupkyně. Ještě poslední formality a fotografie před odjezdem. Cesta je bohužel docela dlouhá, protože nabíráme další školy. Ukazuje se, že jsou všechny ostatní děti mladší než my. V sedm večer konečně opouštíme naši republiku přes hraniční přechod Rozvadov.

7. 12.Cestu přes Německo prospíme a probouzíme se až ve Francii před Calais. Nikde žádní uprchlíci. V Calais máme štěstí, dlouho nečekáme a najíždíme na trajekt mezi prvními. Máme úžasné zážitky z trajektu: snídaně, nikomu není špatně, racci nad hlavou, východ slunce osvětlující Dover, bílé útesy a hrad.

Další zážitek je katedrála v Canterbury a prohlídka města. Večer se dostáváme do našeho ubytování. Hotel je přímo na pobřeží a my jdeme ještě do The True Crime Museum. Tento zážitek se líbí jen někomu. Při západu slunce se pak procházíme po pobřeží a sbíráme kamínky. Večeře je super, máme fish and chips, Láďa má radost. Holky bydlí společně ve dvoupatrovém pokoji. Je tu trochu vedro.

8. 12. První setkání se školou. Ráno vyrážíme bohužel pozdě díky některým opozdilcům. Prší a my vyndáváme deštníky a paní učitelka vypadá ve své pláštěnce jako duch. Je to asi kilometr a půl od ubytování. Ve škole nás rozřazují, bohužel Ondru s Bárou dali do špatné skupiny. Snad se to zítra spraví. K obědu si můžeme ve škole vybrat, co chceme. Odpoledne nás čeká výlet na krásné bílé útesy Seven Sisters a maják Beachy Head. Potom ještě návštěva Eastbourne, kterou někteří využívají k nákupům. Ale viděli jsme také muzeum How We Lived Then. Večer je k večeři curry s rýží a chlebovými plackami.

 v Canterbury

 

            

9. 12. Dneska se napravilo, co se minule nepovedlo. Ondra s Bárou už jsou zařazeni do naší skupiny. Máme učitele Mika a zdokonalili jsme si slovní zásobu v oblasti částí těla, jídla a kreslili jsme si britské bankovky. Odpoledne jedeme do Brightonu. Nejlepší je Sea Life Centre, hlavně prosklený tunel, kterým pozorujeme žraloky, obrovského rejnoka a velkou starou želvu. Royal Pavilion je stavba ve stylu Tádž Mahálu v Indii a my se před ním fotíme za houstnoucího šera. Za tmy se pak můžeme projít po rozsvíceném molu, kde ale strašně fouká. (Jak by řekli naši malí spolucestující: "A co je to molo?" "No to je taková veliká lávka." "Aha, a co je to lávka?" - Ještě několik takových dotazů a průvodkyně se přestane ptát, jestli má někdo dotaz.)

 

 

 

10.12. Je ráno, venku fouká silný vítr od moře a my jdeme jako obvykle do školy. Čeká nás poslední den, zítra už jedeme do Londýna. Ve škole je příjemně, ale my se už těšíme na odpoledne. Obědy tady mají výborné, dostáváme, co si vybereme. Fish and chips, pizza, vegetable salad, chicken, lasagne. Po škole odjíždíme do Science Centre Herstmonceux. Je zde observatoř, která byla původně v Greenwich, a hlavně spousta vědecko technických atrakcí. Výborná je spirála s míčem, plošina, kde se musí udržet v osmi lidech balanc, a vodní atrakce. I uvnitř je toho spousta na vyzkoušení. Čas nám utíká, ani nevíme jak rychle, a my už musíme zpět do autobusu.  Vracíme se do Hastings a jdeme si nakoupit různé suvenýry a dárky domů. Večer už budeme balit a zítra nás čeká Londýn.

 

  

11. 12. Dneska vstáváme velmi brzy, včera jsme si zabalili a čeká nás poslední den ve Velké Británii. Je čtvrt na sedm a my si dáváme rychlou snídani. Potom spěcháme pro své kufry, rychle naložit jako první (protože budeme vystupovat jako poslední) a už se jede do Londýna. Cesta probíhá docela rychle, žádné zdržení a tak vystupujeme u Westminster Bridge. Nejprve se musíme vyfotit  před známou siluetou budov Parlamentu.

Potom pokračujeme procházkou přes most, kde slyšíme odbíjet známý zvon Big Ben ve věži Elizabeth Tower. Paní průvodkyně nám vypráví o Westminsterském opatství a o Westminsterském paláci. Odtud se vydáváme na Whitehall, zkoušíme nahlédnout za mříže do Downing Street. Když potom paní průvodkyně kupuje lístky na loď, krátíme si dlouhou chvíli focením u telefonní budky, známého symbolu Londýna. Pak jdeme přes House of Guards a St. James Park k Buckinghamskému Paláci. Máme štěstí na pochod hudebníků, který obdivujeme a fotíme. Pak už je čas se přesunout na Trafalgar Square. Proti jiným rokům nám není dovoleno vylézt na lvy a celkově se asi podmínky zpřísňují, protože v Národní Galerii nám také kontrolovali batohy. Poslední nákupy uskutečňujeme na Leicester Square, Tereza s Kristýnou zaznamenávají úspěch když se jim daří usmlouvat cenu za čepici pro Kristýnu z deseti liber na polovinu. Po krátké návštěvě již zmíněné galerie už spěcháme na loď. Už se stmívá, ale pohled z lodi na osvětlené budovy na březích Temže je krásný. Plujeme kolem St. Paul's Cathedral, Toweru, mrakodrapů Gherkin nebo Shard a podplouváme Tower Bridge.

  

U O2 arény končíme svou pouť Londýnem a nakupujeme si jídlo na cestu domů. Ta je trošku únavná, protože trvá skoro dvacet hodin. V Doveru stojíme v dlouhé koloně a bojíme se, že nestihneme trajekt, ale máme štěstí. Trajekt jede klidně, my si povídáme v restauraci na horní palubě a o půlnoci připlouváme do Calais. Ještě noční průjezd Belgií, Nizozemskem a hlavně Německem a dopoledne přejíždíme hranice naší země. Ve chvíli, kdy píšu tyto řádky, sedí naši žáci se svými rodinami u fotografií nebo nad oblíbeným jídlem a vyprávějí své zážitky. Byli jste skvělí, hezky jsme si to užili a snad vás bude angličtina bavit i dál.

Mgr. Alena Stehnová

 

 

Projekty realizované školou byly podpořeny z OPVK, který je spolufinancován ESF a státním rozpočtem České republiky.